Úvod Život Filmografie DVD Odkazy

Biografie Erny Ženíškové:

Erna Ženíšková
Erna Ženíšková jako ošetřovatelka ve filmu Bílá nemoc
Narození: 28. dubna 1915 Praha,
Rakousko – Uhersko
Úmrtí: 7. září 1994 Praha,
Česká republika
Život:

Erna Ženíšková se narodila pod jménem Arnošta Ženíšková 28. dubna 1915 v Praze ve Vršovicích jako čtvrtá z pěti dcer do rodiny dovozce a prodejce automobilů společnosti Ford Motor Company inženýra Julia Ženíška. Její babičkou byla Barbora Otradovcová – Ženíšková (1856 – 1910) a dědečkem dokonce slavný malíř a profesor František Ženíšek (1849 – 1916), jeden z autorů výzdoby foyer, stropu hlediště a první opony, jež však byla zničena při velkém požáru, Národního divadla a lunet Národního muzea v Praze. Malířem se stal i Ernin strýček František Ženíšek ml. (1877 – 1935). Ale umění, zvláště tomu filmovému, se věnovali přímo a nepřímo i další příslušníci rodiny Ženíšků.

Erna Ženíšková měla čtyři sestry, Janu, Annu, Ludmilu a Marii. Každá z nich měla aspoň trochu něco společného s filmem. Anna se provdala za herce Břetislava Hrstku a Ludmila za herce Freda Bulína (1896 – 1972), který se po sňatku stal společníkem rodinné firmy, ale přivedl ji až na pokraj krachu. A Marie, která se proslavila jako Máňa Ženíšková se stala vyhledávanou a oblíbenou herečkou němých filmů a 19. března 1930 se provdala za herce Theodora Pištěka (1895 – 1960). Nakonec opustila kariéru herečky, žila ve velmi šťastném manželství a stala se matkou dvou dětí. S Pištěkem měla dceru, Annu Pištěkovou (1937 – 1998) a syna Theodora Pištěka ml. (*1932), který se stal slavným filmovým výtvarníkem a držitelem prestižního Oscara za kostýmy ke snímku Amadeus (1984) Miloše Formana.

Obdobně jako sestry, tak i Erna Ženíšková nejdříve studovala na vršovické Vyšší dívčí škole a před provdáním (vyvdala jméno Arnošta Grunerová) pracovala krátkou dobu v módním salonu známé Hany Podolské jako manekýnka. K herectví se však nedostala přes sestru nebo snad přes švagra, ale díky své malé dceři Janě Ženíškové, která byla vybrána režiséry Hugo Haasem a Josefem Alfredem Holmanem pro úlohu opuštěného malého dítěte, Janičky. Hugo Haase překvapila Ernina zvláštní zasněná a plachá úzká tvář, velké výrazné oči s dlouhým obočím, jemná postava a překvapivě kultivovaný hlasový projev, proto ji ihned nabídl titulní postavu ve svém novém komediálním snímku (kde on sám si zahrál titulní postavu) podle vlastního námětu a scénáře Děvčata, nedejte se! (1937) místo zamýšlené herečky Jiřiny Šejbalové.

Ztělesnila tak matku svého vlastního dítěte, svobodnou matku Lidku, která na pár dní nechá své dítě u jeho otce Jiřího (Ladislav Boháč), ten ji však tajně nechá roztržitému profesorovi Emanueli Pokornému (Hugo Haas), který se musí o nové dítě začít starat. Ke všemu právě přijal místo v dívčím internátu, jenž je vedený přísnou ředitelkou (Leopolda Dostalová), která takové jednání nesnáší a proto profesorovi nic jiného nezbývá, než se postarat o dítě tajně a s pomocí svých mladých žaček (např. Adina Mandlová, Jiřina Steimarová, Sylva Langová, Zorka Janů, Bobina Prošková, Eva Prchlíková aj.). Dostane nakonec mladá Lidka svou dceru Janinku zpátky?

Erna neměla žádné další herecké ambice a vypadalo to, že to bude její první a zároveň poslední filmové vystoupení. Hugo Haas však na ni nezapomněl a obsadil ji i do dalšího svého snímku. V podle divadelní hry Edmonta Konráda natočené komedii Hugo Haase Kvočna (1937) se představila jako mladá dívka v penzionátu. Titulní úlohy si zahrála Růžena Nasková, Světla Svozilová, Jiřina Šejbalová, Rudolf Deyl st., Truda Grosslichtová, František Smolík, Jiří Steimar, Otto Rubík, Vítězslav Boček, Petr Lotar, Adina Mandlová a Antonie Nedošinská. Zajímavostí je, že dívku z penzionátu si zahrála i pozdější Haasova manželka Marie Bibikoffová.

A do třetice si ji opět vybrat Haas, aby v jeho protiválečném dramatu na motivy protinacistické divadelní hry Karla Čapka Bílá nemoc (1937) předvedla ošetřovatelku na klinice dvorního rady profesora Dr. Sigelia (Bedřich Karen). A opět si stejnou postavu, jakou hrála Erna Ženíšková, zahrála i mladá Marie Bibikoffová. To byla poslední Ernina filmová zkušenost. Po odchodu Haase do zahraničí si už na ni žádný filmový režisér nevzpomněl, setrvala u své rodiny, starala se o manžela a po vzoru svého otce měla pět dětí. Erna Ženíšková zemřela 7. září 1994 v Praze ve věku vysokých devětasedmdesáti let. I když filmovala jen jeden rok a její filmografie čítá jen tři tituly, je už z ní, i když jen příležitostná, herečka. Autor: Jaroslav Lopour

Filmografie Erny Ženíškové:

Herečka:

  1. Děvčata, nedejte se! (1937) – role: svobodná matka Lidka
  2. Kvočna (1937) – role: dívka v penzionátu
  3. Bílá nemoc (1937) – role: ošetřovatelka na klinice

© Jaroslav Lopour 2006 – 2016