| Úvod | Život | Filmografie | DVD a knihy | Odkazy |
Theodor
Pištěk
se narodil 13. června 1895 v Praze na Vinohradech jako Theodor Antonín Pištěk do
rodiny herce a divadelního ředitele Jana Pištěka
(1847 – 1907) a herečky Marie Kouskové –
Slánské – Pištěkové. Již od dětství hrál s bratrem na rodinné scéně
vinohradské Arény. Odmaturoval na vinohradském gymnáziu a přihlásil se na
studium medicíny. Za války sloužil v rakouské armádě a po skončení války musel
řídit po zemřelém otci divadlo Aréna (1918 – 1919). K. H. Hillar angažoval jako herce do
Vinohradského divadla (1919 – 1921). Později hrál v Divadle Vlasty Buriana,
v nuselském Tylově divadle (1936 až 1945) a v Divadle S. K. Neumanna v Libni
(1947 – 1951), kterému dokonce nějakou dobu řediteloval.
K filmu se dostal jako
autor scénáře (Mnichovo srdce), který
napsal ještě v armádě. Dále ještě stvořil jeden scénář (Hraběnka z Podskalí) a režíroval několik
snímků (Trny a květy, Proudy, Karel
Havlíček Borovský, Aféra v grandhotelu
či Děvče z
předměstí).
Po prví roli ve filmu Pražští adamité (1917) sehrál v němém období
několik desítek postav: přítele (Magdalena), mecenáše (Trny a květy), statkáře Bohdana Dražického
(Příchozí z temnot), hrdinu Jánošíka
(Jánošík), Waldemara Lomeckého (Cikáni), Fedora Koryatoviče (Koryatovič), statkáře Jana Zarena (Syn hor), ministra Augustina Bacha (Karel Havlíček Borovský), Franka Sellinse
(Chyťte ho!), mlynáře (Lucerna), Dr. Bezouška (Pantáta Bezoušek), mistra Kondelíka (Otec Kondelík a ženich Vejvara I. a II. a
Tchán Kondelík a zeť Vejvara),
průmyslníka Hilberta (Erotikon),
velekněze Košvana (Svatý Václav) atd.
atd. Jeho
filmovou popularitu dokládá rovněž účast v rakouských a německých
produkcích. Vedl také oblíbenou kantinu v košířských ateliérech Na Kavalírce a od září 1927 i automat Lucerna. V roce 1928 vydával s J. W. Speergerem měsíčník Revue filmu, který ale po dvou číslech zanikl.
Ve zvukovém filmu hrál u diváků oblíbené
postavy ve snímcích C. a k. polní
maršálek (plukovník Přecechtěl), Muži v
offsidu (holič Alois Šefelín), Načeradec, král kibiců (MUDr. Hubo Bondy),
Anton Špelec, ostrostřelec (dělník
Alois), Revizor (soudce Ljapkin –
Ťapkin), Hej – Rup! (ředitel Brown),
Škola, základ života! (ředitel ústavu),
Ducháček to zařídí (bankéř Zámoský),
Poznej svého muže (bankéř Čejka), Baron Prášil (hostinský), Katakomby (prezident Borek), Tetička (Eduard), Hotel Modrá hvězda (strýček Rychta), Z českých mlýnů (mlynář Václav Kaliba), Valentin dobrotivý (restauratér Kudrna) a
desítky dalších…
Samostatnou kapitolu tvoří filmy, ve kterých
mu byla nerozlučnou partnerkou Antonie
Nedošinská (Strýček z Ameriky,
Matka Kráčmerka, Jedna z milionu, Barbora řádí,
Klapzubova XI., Otec Kondelík a ženich Vejvara, Kariéra matky Lízalky, První
políbení, Cech panen kutnohorských, Studentská máma, Vdovička spadlá s
nebe aj.).
Po válce se před kamerou objevoval již jen
sporadicky (Nezbedný bakalář, Čapkovy povídky,
Pytlákova schovanka aneb Šlechetný milionář, Veselý soubor, Císařův pekař a
Pekařův císař, Anděl na horách,
Florenc
13:30). Naposledy si Pištěk zahrál princova pobočníka v pohádce Princezna se zlatou
hvězdou (1959). Martin Frič o něm sestavil střihový medailon
Theodor Pištěk
(1958).
Spolupracoval rovněž s rozhlasem. V roce
1941 se stal nositelem Národní ceny za
film Poslední podskalák (1940), získal
titul Průkopník českého filmu (1946) a
byl mu udělen titul Zasloužilý umělec
(1955).
Po válce byl funkcionář
revolučního Svazu českých filmových pracovníků. Theodor
Pištěk zemřel 5. srpna 1960 na své chatě v Mukařově ve věku
šedesáti pěti let.
© Jaroslav Lopour 2006 – 2016